¶ Vyvrcholením našeho experimentu je sklizeň vypěstovaných rostlin. Výzkumnící z ČZU připravili návod, jak rostliny sklidit a zpracovat, abychom mohli objektivně porovnávat výsledky.
¶ 1. Termín sklizně
Termín sklizně čiroku nelze určit pouze podle počtu měsíců od setí, protože závisí na odrůdě, průběhu počasí a podmínkách pěstování. Sklizeň by měla proběhnout po dosažení fyziologické zralosti rostlin.
Během sklizně zaznamenáme do jednotného pracovního listu následující údaje pro každou pokusnou plochu zvlášť:
- datum sklizně, nezapomeňte uvést všechny parametry jako je počet rostlin, výška rostlin, počet listů, zralost
- hmotnost celkové nadzemní čerstvé biomasy
- hmotnost zrna a hmotnost biomasy po usušení
Pro zapsání výnosu nemáme v Pozorování speciální kolonku. Informaci o hmotnosti sklizeného zrna a biomasy zapište do pracovního listu, který vložíte do Pozorování jako fotografii.
¶ Jak poznat, že je čirok zralý?
U čiroku pěstovaného na zrno je hlavním kritériem fyziologické zralosti vznik tmavé až černé skvrny na bázi zrna v místě jeho připojení k obilce. To je místo, kde je zrno napojené na rostlinu a čerpá tudy vlhkost s živinami. Prakticky lze doporučit pravidelnou kontrolu zrn od konce srpna. U vybraných rostlin je vhodné odebrat několik zrn ze střední a spodní části laty a zkontrolovat jejich tvrdost. Zralé zrno je tvrdé a nelze jej snadno rozmáčknout mezi prsty.
Čirok roste optimálně při teplotě kolem 28°C a přestává růst a zrát když teplota klesne pod 10°C.
V podmínkách České republiky je to obvykle na konci září.
Může se proto stát, že zrno nestihne do konce září dozrát. To bychom měli poznat a zaznamenta do Pozorování.
Nezralá lata, zralá lata, sklizené rostliny, rozdělné části rostlin
Žloutnutí nebo zasychání listů nelze používat jako hlavní kritérium sklizně. Některé odrůdy čiroku si mohou ponechávat zelené listy i po dosažení zralosti. Naopak předčasné žloutnutí listů může být způsobeno suchem, nedostatkem živin nebo chorobami.
Mezi pokusnou plochou se závlahou (B) a bez závlahy (A) může být rozdíl v době dozrávání.
Každou pokusnou plochu tedy můžeme sklidit v jinou chvíli.
¶ 2. Způsob sklizně
Pro přesnost měření výnosu je nutné sklízet všechny rostliny stejným způsobem a sklizené rostliny z pokusné plochy A a B pečlivě oddělit a označit.
-
Sklidíme veškerou nadzemní biomasu, to znamená celé rostliny čiroku kromě kořenové části. Rostliny odstřihneme cca 2 cm nad zemí. Takto sklizené rostliny položte například na větší plachtu z každé pokusné plochy zvlášť. Sklízíme pouze rostliny čiroku. Jiné rostliny, plevel, ponecháme zatím na pokusných plochách tak jak jsou.
-
Po sklizni nechte pokusné plochy bez dalšího zásahu, včetně podzemních částí sklizených rostlin. Plochy po sklizni vyfotografujeme do pozorování. Budeme sledovat, jak se budou sklizené plochy na podzim a v zimě měnit. Na čidle půdní vlhkosti budeme sledovat i co se děje pod zemí, kdy půda promrzne a jak se bude na jaře znovu ohřívat.
Čirok má hluboké kořeny. Můžete se o tom přesvědčit tak, že najdete v každé pokusné ploše nejsilnější rostlinu a zkusíte po sklizni vyrýt její kořeny kam až se dostanete. S rýčem pracujte pod dohledem učitele. V pokusné ploše A nezapomeňte na čidlo půdní vlhkosti. Vyryté kořeny položte na světlou podložku a podívejte se jak jsou silné a tvarované pro příjem vláhy z hloubky. Liší se kořeny zalévané a nezalévané rostliny?
Během sklizně dejte pozor, abyste nepoškodili čidlo půdní vlhkosti, které jste umístili 20 cm pod povrch v nezalévané pokusné ploše A. Pozici čidla ploše můžete poznat podle přívodního kabelu čidla od meteostanice.
¶ 3. Měření výnosu
Pro porovnání výnosu je nutné, aby byly rostliny z obou pokusných ploch zpracovány odděleně a stejným způsobem
¶ Úprava rostlin po sklizni a sušení
Sklizené rostliny upravíme po sklizni následovně:
- oddělíme stonky, listí, lata se zrnem a dál je zpracujeme odděleně
- stonky nastříháme na menší kusy
- stonky, listy a lata se zrnem usušíme, při sušení je nesmícháme. Také máme stále oddělenou sklizeň pro obě pokusné plochy A a B.
Sušíme při teplotě do 50°C. Můžeme použít například troubu na pečení s přesnou regulací teploty.
Sušení by mělo trvat přibližně 24 hodin. Během sušení doporučujeme sušenou hmotu kontrolně vážit. Sušení můžeme ukončit, pokud je hmotnost stejná ve dvou po sobě jdoucích váženích s odstupem alespoň 1 hodiny. Važte přesně, rozhodují gramy.
Sušení je technicky nejnáročnější proces celého experimentu a jeho účelem je zejméne upravit vzorky pro porovnání výsledků mezi školami. Postup sušení pečlivě zapisujte do poznámek v Pozorování.
Pokud nemáte vybavení na sušení sklizně při zvýšené teplotě, tak nechte schnout sklizeň v tenké vrstvě při pokojové alespoň 2 týdny. Sušenou hmotu několikrát promíchejte. Také alespoň dvakrát proveďte kontrolní vážení a zaznamenejte, jak se hmotnost mění.
¶ Vážení sklizně pro porovnání výnosu
Zrno se po sušení oddělí od lat a mechanicky očistí od stébel, listů a dalších nečistot.
Z každé pokusné plochy budeme vážit zvlášť:
- hmotnost celkové nadzemní čerstvé biomasy ihned po sklizni
- hmotnost sklizeného zrna po vysušení
- homtnost stonků po vysušení
- hmotnost listí po vysušení
- hmotnost zbytků po čištění zrna
Výsledky budou uvedeny v gramech na 1 m².
Obě pokusné plochy jsou stejně velké, jejich výnosy lze tedy přímo porovnat.
DŮLEŽITÉ! V průběhu sklizně dokumentujte a zapisujte do Pozorování nejen obvyklé výsledky, ale také veškeré anomálie nebo odchylky od stanoveného postupu. To je základní princip vědeckého bádání.