¶ 1. Původ a význam čiroku
¶ Botanická charakteristika
- Latinský název: Sorghum bicolor
- Původ: teplé oblasti Afriky
- Jedna z pěti nejvýznamnějších obilnin světa
- Zajišťuje obživu více než 500 milionům lidí v 98 zemích
Čirok je vysoká tráva podobná kukuřici. Některé odrůdy dorůstají výšky přes 4 metry. Na vrcholu stonku vytváří latu se semeny.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Čirok_dvoubarevný
¶ Typy čiroku
| Typ | Využití |
|---|---|
| Zrnový | Produkce zrna |
| Silážní (pícní) | Krmivo pro hospodářská zvířata |
| Cukrový | Biomasa, energetické využití |
| Hybridy se súdánskou trávou | Pícninářské účely |
¶ 2. Klimatická změna a potřeba adaptace
¶ Změny klimatu ve střední Evropě
Podle Prokeše (2018) dochází od roku 2015 ve střední Evropě k výrazným změnám klimatu:
- Snížení množství srážek
- Zvýšení průměrných teplot
- Častější období sucha
Za čtyřleté období před rokem 2018 chybělo v České republice přibližně 500 mm srážek.
¶ Vnímání zemědělců
Dotazníkové šetření Andrýskové a Štolbové (2019) ukázalo:
- 100 % dotázaných zemědělců v suchých oblastech pozoruje častější extrémy počasí
- Nejčastějším problémem je sucho
- Dalšími problémy jsou jarní mrazíky a změny teplot
¶ 3. Porovnání čiroku s kukuřicí
¶ Efektivita využití vody
Transpirační koeficient (l vody na 1 kg sušiny):
| Plodina | Spotřeba vody (l/kg) |
|---|---|
| Čirok | 150–310 |
| Kukuřice | 350 |
| Cukrovka | 440 |
| Ječmen | 530 |
| Vojtěška | 800 |
Čirok je z hlediska hospodaření s vodou nejefektivnější z uvedených plodin.
¶ Kořenový systém
- Kořeny zasahují až do hloubky 150 cm
- Dvojnásobné množství jemných kořenových vlásků oproti kukuřici
- Lepší čerpání vody z hlubších vrstev půdy
¶ Adaptace na sucho
Čirok:
- Má voskovou vrstvu na listech, která omezuje odpařování
- Při extrémním suchu dokáže dočasně zastavit růst
- Po obnovení vláhy pokračuje ve vegetaci
Kukuřice při dlouhodobém suchu může utrpět nevratné poškození.
¶ 4. Pěstování čiroku v České republice
¶ Rozloha a odrůdy
- Přibližně 6 000 ha – pícninářské využití
- Přibližně 300 ha – produkce zrna
- Registrováno 14 silážních odrůd a 1 zrnová odrůda
¶ Teplotní nároky
| Fáze | Požadovaná teplota |
|---|---|
| Klíčení | minimálně 12–15 °C |
| Optimální růst | 25–33 °C |
| Pod 10 °C | zastavení růstu |
Výsev probíhá zpravidla od května do začátku června při teplotě půdu nad 12 °C.
¶ Setí
- Hloubka: 3–5 cm
- 200–350 tisíc semen/ha (přesný secí stroj)
- 22–27 kg osiva/ha (obilní secí stroj)
- Řádky: 10–75 cm podle typu
¶ Počáteční vývoj
- Prvních 4–5 týdnů pomalý růst
- Nutná regulace plevelů
- Po zapojení porostu plevele potlačeny
¶ Hnojení
Doporučené dávky:
- Dusík: 100–150 kg/ha
- Fosfor: 30–70 kg/ha
- Draslík: 60–150 kg/ha
Čirok potřebuje přibližně o 25 % méně dusíku než kukuřice.
¶ 5. Sklizeň a výnos
¶ Jednosečný systém
- Jednorázová sklizeň ve fázi mléčné až voskové zralosti
- Průměrný výnos: 13–15 t sušiny/ha
- Nejlepší odrůdy: přes 20 t/ha
¶ Dvousečný systém
-
- seč: červenec
-
- seč: září
- Celkový výnos: přibližně 8 t sušiny/ha
- Vyšší obsah bílkovin
¶ 6. Využití ve výživě dojnic
Čiroková siláž:
- Obsahuje vysoký podíl vodorozpustných cukrů
- Je vhodná pro fermentaci
Při přídavku 5–8 kg denně:
- Produkce mléka: 26–27 kg/den
- Bez negativního vlivu na užitkovost
¶ 7. Antinutriční látky
| Látka | Riziko | Opatření |
|---|---|---|
| Dhurrin | Uvolnění HCN | Silážování výrazně snižuje obsah |
| Taniny | Snížení stravitelnosti | Nízké dávky mohou mít pozitivní efekt |
| Dusičnany | Riziko při suchu | Silážování sníží obsah o 40–60 % |
¶ 8. Ekonomické aspekty
Výhody čiroku:
- Levnější osivo
- Nižší potřeba dusíku
- Nižší náklady na ochranu rostlin
- Přibližně o třetinu nižší náklady na tunu siláže
¶ 9. Čirok jako součást adaptační strategie
Adaptace probíhá na více úrovních:
- Diverzita plodin
- Minimalizace zpracování půdy
- Podpora živočišné výroby
- Výzkum a vzdělávání
Více než 60 % zemědělců považuje diverzitu plodin za klíčové adaptační opatření.
¶ Shrnutí
Čirok je plodina:
- S nízkými nároky na vodu
- S vysokou odolností vůči suchu
- Ekonomicky výhodná
- Vhodná pro výrobu kvalitní siláže
- Perspektivní pro podmínky klimatické změny
Představuje významnou alternativu ke kukuřici a důležitý prvek adaptace českého i evropského zemědělství.
¶ Použité zdroje
PROKEŠ, K. (2018). Vliv klimatické změny na kukuřici.
ANDRÝSKOVÁ, M., ŠTOLBOVÁ, M. (2019). Adaptace zemědělských systémů na změny klimatu.